Budova školy
Obchodní škola v Jičíně
V lednu 1929 vypsalo město Jičín soutěž na návrh obchodní školy, která měla být situována na vznikající okružní třídě v prostoru nejnižšího parteru někdejší zahrady zámku. V zadání si Město stanovilo – vědomo si významu lokality pro celý městský organismus – několik požadavků: mezi nimi výšku budovy a nutnost respektovat upravovací plán, který pro Jičín v roce 1928 vypracoval Vladimír Zákrejs.
S tvarově komplikovaným pozemkem, nacházejícím se navíc v inundační zóně řeky Cidliny, si nejlépe poradil jičínský architekt Čeněk Musil. Ten přihlásil do soutěže dva projekty a porota zvolila ten progresivnější. Musil tak mohl realizovat svoji vrcholnou stavbu. Byla dokončena v prosinci roku 1930.
Budovu architekt usadil na piloty nesoucí železobetonové překlady a konstrukci jinak zděné stavby. Dvoupatrový objekt je členěn do dvou hlavních a několika vedlejších traktů, které vytvářejí před vchodem, při dnešní ulici 17. listopadu, směrem k centru města otevřenou piazzettu. Kombinace omítaného a režného zdiva a zejména obloukovité zakončení východního traktu s velkou posluchárnou upomínají na dílo Jana Kotěry, především na jeho budovu muzea v Hradci Králové.
Z minulosti těží i umístění měděné sochy ve výšce, mimo zorné pole kolemjdoucích nad hlavním vstupem (Merkur-bůh obchodu, dílo Josefa Vašaty). Oproti tomu svou konstrukcí a celkovou filosofií je budova již funkcionalistická a nezamlčuje ani inspirace svébytnou odnoží purismu Jiřího Krohy (průmyslová škola v Mladé Boleslavi z roku 1927).
Tímto přístupem je charakterizována celá Musilova tvorba: tento velmi schopný a pilný architekt a urbanista regionálního významu, kterému Jičín vděčí za proměnu v moderní město, se otevřeně hlásil ke svým vzorům z řad předchozí generace a zároveň dokázal absorbovat a pro potřeby malého města elegantně a funkčně adaptovat moderní trendy. Musilova tvorba – a jeho obchodní akademie především – zařadila Jičín na pomyslnou mapu vrcholů meziválečné architektury ve východních Čechách.
Budova svému účelu slouží dodnes. V roce 1991 byla prohlášena kulturní památkou
Eva Chodějovská
Literatura: Milan Kudyn, Architekt Čeněk Musil a jeho meziválečná tvorba v Jičíně (bakalářská práce),
Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Olomouc 2006; Zdeněk Lukeš – Pavel Panoch, Ve víru modernosti. Architektura 20. století v Královéhradeckém kraji, Praha 2008; Eva Chodějovská – Milan Kudyn, Čeněk Musil. Regulační plán města Jičína z roku 1935, Praha 2009; Gabriela Petrová – Eva Chodějovská, Architekt Čeněk Musil, Jičín 2017.
Literatura: Milan Kudyn, Architekt Čeněk Musil a jeho meziválečná tvorba v Jičíně (bakalářská práce),
Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Olomouc 2006; Zdeněk Lukeš – Pavel Panoch, Ve víru modernosti. Architektura 20. století v Královéhradeckém kraji, Praha 2008; Eva Chodějovská – Milan Kudyn, Čeněk Musil. Regulační plán města Jičína z roku 1935, Praha 2009; Gabriela Petrová – Eva Chodějovská, Architekt Čeněk Musil, Jičín 2017.
